Magic life 4
5. listopadu 2009 v 21:43 | »Death_Shady«
|
Other
Začalo mě hrozně štípat v krku a plících a tak sem utekla do svého pokoje. Asi za dvacet minut se mi udělalo hrozně špatně a začala se mi motat hlava. V tu chvíli ke mě vtrhl děda a začal se vyptávat jak mi je a tak. Měla sem z něj strach a tak sem jen koukala směrem k němu a rádoby nenápadně sem couvala ke zdi. "Proč předemnou couváš?" zeptal se jakoby se nechumelilo. Najednou sem měla před očima černo a poslední co sem vnímala byla bolest z pádu na zem.
Když sem otevřela oči, ležela sem v obýváku a strašně mě bolela hlava. Děda zamnou přišel a beze slov přede mě postavil hrnek čaje. Pak odešel a do večera už sem ho nikde nezahlídla.
Udělala sem večeři, najedla se a šla sledovat televizi.
Asi za dvě hodiny se objevil děda, přisedl si vedle mě a koukal na telku. Po chvíli se na mě zadíval a pak ke mě natáhl ruku. Sice mě chtěl jen pohladit po tváři ale i tak sem ucukla. "Julie... neboj se mě, všechno ti to vysvětlím...." prosil. Chtěla jsem odejít, ale zároveň mě dost zajímalo jak mi to hodlá vysvětlit a tak sem jenom přikývla. "Víš, naše rodina je od všech ostatních tady v okolí docela odlišná.... Máme dlouhou historii a mnoho generací... První Iresiovi pocházeli z Asie a dokumenty o nich sahají až do Mezopotámské říše. Laurencius Iresius byl v tehdejší době velmi známým léčitelem... dnes bys ho asi nazvala šarlatánem nebo kouzelníkem. někdy okolo roku 1500 se naše rodina přesunula do Ameriky, kvůli utlačování církví a tak sme teď tady. Asi ti to bude znít neuvěřitelně, ale nebyl to jen kouzelník který ovládal pár triků... uměl opravdová kouzla a ta se dědí z generace na generaci, a tu si zdědila i ty. Tvá matka ji také měla, jenže už 2 staletí po nás jdou zastánci černé magie a tvá matka proti nim začala krutý boj kvůli tvému otci. My jsme zastánci bílé magie, ovšem tvůj otec a spousta dalších zastávají černou magii a ty jdi pro všechny hrozbou, lépeřečeno, když zůstaneš na straně rodiny, můžeš jednou vymazat zlo ze světa, ovšem pokud se obrátíš proti nám, budeš mít mnohem ničivější moc než kdokoliv jiný. Tvou matku zabil Mrcus Morris, když jela domů, seslal na ni duchy pomstychtivých zavražděných lídí a kvůli nim se nabourala. Možná se ti o ní zdává a připadá ti jako by tu byla stebou. Vlastně se dá říct že tuz stebou je. Ve skutečnosti tě nikdy neopustila, její energie stebou zůstala a až dospěješ do jisté hranice, uvidíš ji..." dál už jsem ho nevnímala, neměla jsem sílu.... Mám tomu věřit? Je to pravda, nebo se dočista pomátl?
Magic life 3
28. října 2009 v 18:18 | »Death_Shady«
|
Other
Další minidíl :)
*********-
Chvíli mi trvalo než sem se zase rozhoupala. Nakonec sem vstala s úmyslem vytratit se k Will, ale na schodech sem se málem srazila s dědou. "Kam myslíš že deš?" vyjel na mě, Co se to s ním děje? Tohle nikdy nedělal. "K Will" "Tak to teda ne, vrať se zpátky nahoru!" coo? Co se to s ním kruci děje? Měla sem z něj docela strach, protože se tak nějak divně díval, a tak sem na nic nečekala a otočila se kráčejíc zpátky na půdu, kde sem se znovu usadila do křesla.
Po chvíli dědova chaotickýho pobíhání kolem a rozhazování všech možných věcí sem usoudila, že mu nejspíš přeskočilo. Po pár minutách se přiřítil ke mě, v rukou držel nůž a kelímek, vzal mě za ruku a... Můj bože co to dělá? Normálně mě řízl... "Co to děláš?!" zavískla sem, ale on dělal jakoby nic. Pořát mě držel za ruku a sledoval jak ta rudá kapalina stéká přez mou dlaň do kelímku. Snažila sem se mu vyškubnout, ale nedařilo se mi. Kde nabral tolik síly? "Neškubej sebou, krucinál!" okřikl mě když se mi podařilo pohnout rukou a krev kapala na zem. Nakonec mou ruku pustil a odkráčel s kelímkem do rohu místnosti, škrtl zápalkou pod kotlíkem a nalil do něj mou krev. Co to kruci dělá? On se snad pomátl.... Šla jsem za ním a nechápavě zírala co vyvádí. Dlaň mě nepříjemě pálila a tak sem si sundala z krku šátek a omotala ho kolem rány. Děda míchal krev dýkou, kterou mě poranil a mumlal u toho slova kterým sem ani za mák nerozuměla. Měla sem strach. ale z nějakýho důvodu sem zůstala stát a dál ho i přez nutkání utéct z tohohle domu sledovala.
Začalo to hrozně smrdět a tak sem si dala přez pusu ruku. Z kotlíku se řinul namodralý zlověstný kouř. Najednou sem začla šíleně kašlat až sem se málem udusila a můj pohled se střetl s dědovým. "Nestraň se pachu své krve, takhle jsou cítit tvé myšlenky.... tvá duše!" zvolal a vypadal jako feťák.
Magic life 2
27. října 2009 v 18:33 | »Death_Shady«
|
Other
Další minikapitolka... ikdyž tam v předchozí nikdo nic nenapsal, rozhodla sem se že na to kašlu a jednou třeba někdo něco okomentuje...
*********
Sedli sme si s Will do lavice a ještě chvíli klevetili o tom jak je ta pipina nesnesitelná. Z brblání nás vyvedl jekot oné "dokonalé osoby" a tak sme se otočili ke dveřím, odkud se ten uširvoucí zvuk linul. Sophia ležela mezi futrama a držela se za ruku, to bylo jediné co jsem zahlédla než se kolem ní shlukla celá třída včetně třídní. Rebeca, která Sophii nemá zrovna v lásce se přiloudala k naší lavici. "Koza pitomá, no tak spadla ze židle, to jí máme hned domlouvat díru na hřbitově nebo co?" Pronesla a šla dál až do poslední lavice, kde si znuděně sedla a poslouchala mp3ku.
Nakonec se musela zavolat sanitka, protože Sophie nemohla hejbat nohou. Propána krále, to slítne z 20 cm a hned je rozlámaná? Pomyslela sem si.
Poté co Sophii odvezli se den vrátil k normálu. Školou sem proplula s unuděným výrazem a nakonec sem se konečně vydala na cestu domů. Hned ve dveřích na mě nalítl dědeček. "Juli, co se to ve škole stalo?" Jak to kruci ví? "Ale nic, Sophie spadla ze židle..." pronesla sem jakoby nic. "To je škoda, je to milé děvče" "Hm, ani ne, podle mě si to teda zasloužila" vyletělo ze mě ani sem nevěděla jak. Děda se díval trochu zmateně. Jasně, udělala sem chybu, děda ji měl vždycky rád, jen přehlížel to, že s přibývajícím věkem se se Sophií čím dál víc nenávidíme. Najednou se podíval strašně zklamaně a zároveň překvapeně, chytil mě za ruku a táhl do domu za neustálýho brblání. Mumlal cosi o tom že to neni možný a že sem to přehnala a že je to moc brzo... vůbec sem ho nechápala....
Dovlekl mě až na půdu, kde sem se musela posadit do křesla. Přišoupl si naproti mě židli a taky se usadil. "Co se děje?" zeptala sem se ho zmateně. "Co přesně se dělo než to děvče spadlo?" "Co?" "Ne co si myslela, jaké byli tvé pocity?" Proč se mě ptá zrovna na tohle? "No.... nemám ji ráda a zase se navážela do Will a mě.... přála sem si aby se jí něco stalo, aby nám už konečně dala pokoj" Řekla sem nechápajíc vůbec nic a děda se zamračil.
Po chvíli opustil místnost a já tam nahoře zůstala sama.
Design 5: Spyro
27. října 2009 v 17:39 | »Death_Shady«
|
Designs
Ok... sice tu nikdo necho dí a tak nemá důvod psát že je new design... Ale stejně to tu píšu....
Takže, new design kterej je naprosto primitivní zobrazuje moje zbláznění do jedné celkem staré hry na PLayStation.... Spyro.... mnoa to je odemě k tomuto tématu vše :)
Why the angel crying?
25. října 2009 v 12:47 | »Death_Shady«
|
My pics/photos
Hehe, včera sem nemohla usnout, a tak sem vzala sešit do matiky, tužku a začla kreslit..... a nakonec z toho vzniklo tohle:
Další články
- On Friday I´m in love.... :D 24. října 2009 v 18:27
- Magic life 1 24. října 2009 v 15:36
- Dead By Sunrise - Out Of Ashes - moje recenze... 14. října 2009 v 20:24
- Pardoooon :) 12. října 2009 v 11:40
- Sorry that I write so late... 14. září 2009 v 18:40
